Proto, abychom měli krásně vzrostlé jahodníky, s pravidelnou úrodou, musíme věnovat pozornost přípravě půdy před samotnou výsadbou, následnému přihnojování a také zálivce. Pro správnou přípravu je tedy vhodné si rozmyslet, ve kterém období, zda na jaře nebo na podzim, se chystáme rostliny vysazovat. Důležitý je také výběr sazenic. Pro jarní výsadbu si lze totiž vybrat i tzv. frigo sadbu, tedy sadbu, která se vyjme ze země již v průběhu prosince, kořeny se zabalí do folie a uloží se do chladícího boxu. Její výhodou je to, ač vypadá velmi nevábně, že po výsadbě se velmi dobře a rychle rozrůstá, má snížené nároky na zálivku, lze jí vysazovat i při vyšších teplotách a hlavně - ještě tentýž rok sklízíte první plody.
Výsadba a substrát:
Jahodníkům svědčí mírně kyselé prostředí, proto je vhodné do místa výsadby zavčasu přimíchat rašelinový substrát a promísit jej se stávající zeminou. Pokud víme již na podzim, že nás čeká jarní výsadba, můžeme místo připravit tím, že zapravíme dobře odleželý hnůj, či kompost. Pakliže jsme toto nestihli, lze zapracovat kompost (hnůj ne) ještě dva až tři týdny před samotnou jarní výsadbou. Důležité je přidat i základní hnojiva, typu Cererit a NPK. Vyhneme se hnojivům s obsahem chlóru, který jahodníkům nesvědčí.
Jako výhodné se také jeví pěstování rostlin na černé netkané textilii, která zadržuje teplo a vlhkost, a zmírňuje tak potřebu zálivky a zároveň zabraňuje tvorbě plevelů. Nicméně v tomto případě musíme počítat s tím, že odnože samy nezakoření (nedostanou se skrz folii) a my je tak musíme odebírat a přesazovat.
Vysazujeme je ve sponu 0,25-0,3mx1m.
Zálievka:
Jahodníky vyžadujú výdatnejšiu a menej častú zálievku. Časté, ale „plytké“ zalievanie, alebo naopak neustávajúce dažde im nesvedčia. Zemina by celkovo nemala nikdy vyschnúť.
Hnojenie:
Hnojíme na jar pred kvetom, možno využiť bežne dostupné hnojivá určené priamo na jahody, alebo aj granulovaný kravský hnoj. Pri jeho použití si dáme pozor, aby sa dávka nedostala na listy rastliny a nepopálila ich tak. Pred hnojením rastlinu vždy dôkladne zavlažíme.
Množenie:
Jahody tvoria na konci leta dcérske odnože. Tie môžu byť až niekoľko metrov dlhé a môže na nich byť až niekoľko nových rastlín. Vyberieme dve najsilnejšie, ktoré zasadíme a počkáme na ich zakorenenie. Tie potom možno vysadiť na stanovište.
Ochrana rastlín na zimu:
Na jeseň a po zbere nezabudneme jahody neustále zalievať, odstraňovať burinu a celkovo sa o ne starať. Odstránime poškodené a zaschnuté listy, ktoré už neprihnojujeme. V chladnejších oblastiach možno rastliny prikryť vhodnou fóliou alebo čečinou.
Choroby a škodcovia:
Najčastejšie sa stretávame s plesňou šedou, kedy zdrojom nákazy sú staré, napadnuté listy. Preventívne sa dá brániť ešte pred rozkvetom, a to použitím chemických prípravkov typu Rovral a pod. Ak sa nám na špičkách listov tvoria fialové škvrny, ktoré postupne nekrotizujú a bielia, môže to signalizovať bielu škvrnitosť listov. V tomto prípade si možno pomôcť napr. Dithanom, Kuprikolom, alebo Championom.
Autor: kolektiv Záhradnictvo Spomyšl